Jak je na tom celá rodina?
Změna vzdělávací cesty není jen otázka školy. Dotýká se práce, peněz, času, partnerství, sourozenců, i našich vlastních představ o tom, co je „správné“. Často je pro rodiče těžké nejen rozhodnout se za dítě, ale ustát také tlak a kritiku okolí, někdy právě od těch nejbližších.
Často slyším, že nejdůležitější rozhodovací faktor jsou peníze. A že si rodina nemůže jinou formu vzdělávání dovolit. Někdy to tak opravdu může být. Ale často vnímám spíše překážky v hlavě.
Změna je hlavně velký krok do neznáma. Dobrovolné opuštění obrovské jistoty nemusí zvládnout každý.
Do toho často přichází tlak okolí. Rodiče někdy neslyší podporu, ale pochybnosti a výčitky:
„A co bude dělat dál?“,
„Nebude pozadu?“,
„Neměli byste ho spíš naučit vydržet?“
„Vždyt nebude nic umět“
„Nebude mít kamarády“
„Do práce taky bude muset“
Tyto věty pak v naší hlavě zůstávají, zvlášť když přicházejí od lidí, které máme rádi. I proto je důležité hledat prostředí, kde nemusíte svoje rozhodnutí pořád obhajovat, ale můžete v klidu o svých představách a obavách mluvit.
Vidíme to stejně?
Tady se často otevře téma mezi partnery, a ne vždy to vidí oba stejně. Co s tím? Určitě je potřeba sladit se. Nespokojenost druhého partnera se zvolenou cestou se pravděpodobně přenese na dítě v podobě jeho nejistoty.
Většina svobodných škol vyžaduje schůzku s oběma rodiči, aby si byli jistí, že takhle cesta dává smysl celé rodině a že rozumí, co to svobodné vzdělávání znamená.
Jaké otázky si položit:
· Můžu a chci trávit většinu času s dítětem?
· Můžu si dovolit pracovat až odpoledne/večer, případně vůbec?
· Jak daleko jsme ochotní své dítě vozit?
· Může dojíždět dítě do školy/skupiny samo?
· Jaké školné jsme ochotní dát měsíčně?
· Jsme ochotní se nadále vzdělávat v oblasti svobodného vzdělávání?
· Mám společenské dítě, nebude se nudit na IV?
· Máme okolo sebe další rodiny, které by nás podpořili?
Cesta, kterou si zvolíte vůbec nemusí být trvalá, ale aby vám to fungovalo, musí v ní být dobře vám i dítěti. Vnímám i to, že není třeba trápit se tolik s důležitostí momentálního rozhodnutí, spíše vykročit na tuto cestu s radostí a během času si ji formovat dle toho, jak se rodina vyvíjí a jak dítě roste. Je to cesta ke svobodě.
Konzultace
Pokud potřebujete někoho, kdo rozumí vašemu hledání a zároveň vám dá vhled bez hodnocení a nevyžádaných rad a soudů, domluvte si konzultaci. Sami jsme si tento proces v rodině prožili a Kmenem nám prošly rodiny s různým rodinným nastavením. Díky vám a vašim příběhům získávám další pohledy a můžu se v tématu rozvíjet.
Máte chuť se inspirovat od rodičů, kteří svůj profesní život spojili s domácím vzděláváním svých dětí? Mrkněte na článek z webu „Děti jsou taky lidi“
